Mezi naše nejodolnější hráče patřili Filip S., Vojta B., Tomáš B., Štěpánka H., Maty N. a Ríša N. Navíc s námi vyrazili Lukáš K., Jóža K., Matěj H., kteří ještě věkově spadají do naší kategorie, ale pravidelně nastupují za elévy U10.

Dle mého názoru to byl jeden z nejlépe odehraných turnajů v této sezóně. Ze šesti odehraných zápasů jsme prohráli pouze jeden. Musím říct, že to se ještě nikdy nestalo! A to nás soupeři nešetřili. Největší radost jsem měla z toho, že děti zvládly vždy bojovat do poslední chvíle a žádný zápas nevynechaly - makaly na sto procent! Mohli jsme si společně užít i taktizovat. Když jsme v bráně měli nováčka družstva Tomáše, tak jsme zkoušeli posílit obranu. Naopak když jsme měli v bráně zkušeného florbalového harcovníka Lukáše, tak jsme si řekli, že budeme celý zápas jen útočit.

A kam nás tento turnaj posunul florbalově?

• zjistili jsme, že se nemusíme ostýchat a umíme individuálně s míčem na hokejce překonat soupeře
• zjistili jsme, že máme mezi sebou báječné střelce
• získali jsme potřebnou florbalovou sebedůvěru

Lidsky nás tento turnaj posunul k větší ohleduplnosti a týmovosti - bylo nás málo, museli jsme si na hřišti vyjít vstříc a pomáhat si. Byla jsem nadšená při pohledu na naše malé florbalové naděje... Kdopak z nich za deset let přiveze bronz z MS? :-)