Naše působení na PFC nebylo vůbec jednoduché. Jelikož jsme museli složit tým v podstatě ze tři družstev našeho klubu, vytvořili jsme kompletně nový tým kluků, kteří spolu běžně nehrají. Tým tvořili: Filip Janoušek, Martin Brácha, Filip Dufek, Matouš Mühl, Matyáš Krejčí, Filip Bureš, Matěj Včeliš, kteří jsou spolu zvyklí hrát za tým starších žáků U15; Šimon Bartoš, Filip Čížek, Kryštof Makovec, Šimon Toman, Čeněk Růžička, kteří jsou spolu zvyklí hrát za tým starších žáků U14. Doplněni jsme byli o dva hráče z mladších žáků U13, a sice Františka
Mana a Ondřeje Gottvalda.
Již toto složení a ročníky narození našich hráčů nasvědčovaly tomu, že to nebudeme mít jednoduché, protože jsme se museli přihlásit do kategorie B2010. A naše očekávání se bohužel potvrdilo už v základní skupině. Skončili jsme na posledním místě. Nastoupili proti nám protihráči z FBC Gepardi Brno, Gorily Plzeň a TJ Sokol Královské Vinohrady. Všichni tito soupeři prověřili naši obranu a týmového ducha, protože bylo velmi těžké udržet si nadhled v kolotoči, který jsme na hřišti zažívali. Pocítili jsme jak fyzickou, tak technickou převahu protihráčů. V soubojích jeden na jednoho jsme jen těžko obstáli fyzicky a i v individuálních technických dovednostech jsme hodně ztráceli. Soupeři byli zkrátka technicky zdatnější, fyzicky silnější a rychlejší. Bohužel to mělo občas i vliv na morálku našich hráčů, kteří polevili v nasazení a dostávali jsme pak úplně zbytečné góly.
V play off B jsme se konečně potkali se srovnatelným soupeřem, a sice Florbal Jesenice. Začátek zápasu byl vyrovnaný a po první polovině svítilo na ukazateli skóre 1:1. Ve druhé polovině jsme ale zabrali a povedlo se nám strhnout vítězství na naši stranu. Další tři góly v soupeřově síti znamenaly konečně tolik vytouženou výhru 4:1. Díky tomuto vítězství jsme se posunuli k dalšímu zápasu, který jsme však proti Wizards DDM Praha 10 White prohráli a tím jsme ukončili působení na turnaji PFC.
I přesto, že by si mohl někdo myslet, že když vyhrajeme pouze jeden zápas, že to byl nevydařený víkend, tak vězte, že tomu tak není. Protože si z Prahy odvážíme: „utužený“ kolektiv, nová přátelství a historky, na které jen tak nezapomeneme. Co se týče florbalu, tak jsme si definovali, na čem je třeba zamakat, jak individuálně, tak týmově. Víme, že se na sebe můžeme spolehnout, že si umíme užít legraci a také bojovat do poslední minuty!
Hoši, moc děkujeme!