Sociální sítě

Míchačka je opět tady ❗ 👉 Jako celé loňské léto, i letošní červenec bude patřit všem dětem, které se chtějí bavit! Míchačka, nebo také sportovky, jsou vhodné pro všechny děti od 3 do 10 let. ⏱️ Kdy a kde? Dnes a každé červencové pondělí od 18:00 do 19:00 u sportovní haly Gymnázia Hořice na venkovním tartanovém hřišti. 💪 Akce je otevřena všem, tak vezmi bráchu, nebo souseda, zahrajeme si hry a propotíme tričko! 👌 Vstupné se neplatí, potřebujete pouze sportovní oblečení a pití. Těšíme se na vás!!!

Shrnutí účasti našich elévů na turnaji Nisaopen 2022 V pátek 20.5. ráno jsme nasedali do autobusu směr Liberec natěšení a zvědaví. Po celou sezonu jsme v naší lize elévů opakovaně sváděli souboje s Hradcem, Jičínem, Náchodem, Trutnovem a Rtyní. Ač se nám oficiálně výsledky a branky nepočítají, věděli jsme, že výher bylo o něco více než proher. Jak jsme na tom ale ve srovnání s ostatními kluby v republice? Už první zápas s Tachovem nám ukázal, že tohle bude jiná káva. V poločase jsme prohrávali 1:9. Vysokému tempu a nasazení jsme se dokázali přizpůsobit, ale na úkor přesnosti v rozehrávce i zakončení. Ve druhém poločase už byl obraz hry mnohem vyrovnanější. Na góly ze hry 2:2, k tomu bohužel 2 proměněné nájezdy v naší bráně. Podobný průběh i skóre mělo i utkání s Litvínovem. Z inkasovaných branek jsme si hlavu nedělali, pravidelně jsme střídali všechny 3 lajny a třikrát jsme se taky my radovali. Výsledek 3:16 jsme rychle hodili za hlavu a plně se soustředili na dalšího soupeře. Pohled do tabulky naznačil, že největší šanci máme dnes na Rudnou. Byl to nervy drásající zápas. Když jsme 1:3 prohrávali, stáhli jsme hru na 2 lajny a rychle otočili, soupeř se však nevzdával a na každý náš gól dokázal odpovědět. Jakmile jsme získali trochu náskok, střídali jsme zase všechny hráče. Po většinu zápasu jsme tak vedli, ale vydechnout jsme mohli až po závěrečném hvizdu. Konečné skóre 10:8, pro nás asi nejvíc gólů v celé sezóně, veliká radost. Následoval skákací hrad, večeře, oslava s malinovkou a blbnutí na dětském hřišti, odkud nás vyhnaly až blesky nad Ještědem. Takže zalézt do spacáku, v sobotu ráno pokračujeme. Panthers Liberec nakonec skončili druzí ze 32 družstev, to nás zpětně trochu omlouvá. Někteří naši hráči prohru 1:14 jen těžko rozdýchávali, tím spíš, že z Hořic za námi dorazilo několik rodičů – nejvěrnějších fanoušků. Děkujeme moc za jejich podporu. I proto jsme chtěli uspět proti dalšímu soupeři z Liberce, i za cenu hry na 2 lajny. O co jsme se zlepšili v obraně, o to méně se nám dařilo střelecky, v poločase jsme prohrávali 1:3, jedinou branku jsme dali z nájezdu. Přitom šance jsme měli a dál jsme věřili v obrat. Střelecké prokletí jsme naštěstí zlomili, bylo vyrovnáno. Oba týmy hrály na hranici (a chvílemi za hranicí) pravidel. Dva proti nám nařízené nájezdy díky gólmance skóre nezměnily, bohužel ani naše četné střelecké pokusy na opačné straně hřiště. Remíza 3:3 asi byla nakonec spravedlivá a brali jsme ji všemi deseti. Tabulka naší skupiny jen potvrdila, že ani Sparta nebude lehkým soupeřem. V obraně jsme nehráli špatně, ale ne a ne se trefit do soupeřovy brány. Až proměněný nájezd potěšil naši střídačku i fanoušky kolem hřiště. Všechny síly jsme vrhli do útoku, namísto úspěchu jsme jen obdrželi další branky. Konečný výsledek 1:7 vypadá hůř než náš dojem ze hry, nicméně na dojmy se tady nehraje. Následoval odpočinek, a ještě jsme stihli dětské hřiště a užili čerstvého vzduchu. Po večeři byl naplánovaný Aquapark. Ze všech atrakcí jsme si nejvíc oblíbili tobogán zvaný trychtýř, ty nastoupené metry ani nechci počítat. Budeme moci zítra vůbec chodit? Před posledním zápasem jsme byli stále ve hře o páté místo ve skupině, museli bychom ale porazit Butchis Praha. Do poločasu jsme s nimi drželi krok, našim střelcům se dařilo a skóre 3:5 nevypadalo beznadějně. Jak jsme ale vrhli všechny síly do útoku, góly v naší síti přibývaly rychleji než v té soupeřově, a po konečném hvizdu svítilo na tabuli 5:12. Zážitek z celého turnaje nám to ale nezkazilo. Vím, že máme šikovné hráče, obětavé a do florbalu zapálené. Vím, že když budou poctivě trénovat a svoje nadšení přenesou i na ty, kteří se do naší nominace na turnaj nevešli, tak si zahrajeme ještě spoustu skvělých zápasů, nějaké taky vyhrajeme. A vím, že s dětmi, které vedle toho umí slušně pozdravit, poděkovat nebo podat ruku soupeři, chci být u toho. Takže i já děkuji Šimonovi H., Šimonovi M. a Čendovi, Matymu K., Matymu V. a Denče, Fandovi, Markétce, Márovi a Amálce a trenérce Ivetě za nezapomenutelné zážitky, Alešovi a Lence Jansovým za pomoc s organizací. Díky! Martin (trenér)