Počasí většinou florbalistům starosti nedělá. Předpověď záplav a silného větru ale ignorovat nelze – dopoledne hrajeme na břehu řeky Chrudimky v nafukovací hale. 3 týmy nedorazí, i za to může nejspíš déšť.

První zápas hrajeme proti Kutné Hoře. Máme jim co vracet, před rokem nám dali stopku v semifinále. A daří se nám to. Rychle jdeme do vedení, v nasazeném tempu nepolevujeme. Zároveň důsledně bráníme. Odměnou je nám výsledek 6:1. Do druhého utkání jdeme proti SPV Pardubice. V našem přístupu se nic nemění, nadále se nás drží střelecké štěstí, jasná výhra 11:0.

Kvůli odhlášeným týmům se upravuje časový harmonogram, nyní bychom měli hrát dvě utkání po sobě. Pořadatelé nám dávají čas na rozmyšlenou. Není to jednohlasné, ale jdeme do toho. Sokoli ze Zábřehu urputně brání, jejich brankář se opravdu činí. I Amálka v naší brance si konečně připíše pár zákroků. Trochu jsme změnili naše střídání, potřebujeme si vyzkoušet více variant, v play-off už potřebujeme mít jistotu. Je to bitva až do konce, ve florbale se výsledek 1:0 často nevidí. Jak jsme ještě rozehraní, Medvědům z Náchoda nedáváme šanci, porážíme je 7:1. Vyhráváme tak naši skupinu a v celkovém pořadí všech týmů jsme hned druzí díky plnému počtu bodů a úctyhodnému skóre 25:2.

Cestou do restaurace pořádně leje, oběd tam na nás ale nečeká. Abychom nezmokli, porce odvezli do sokolovny, jen nám to jaksi zapomněli říct. Cestou zpět leje ještě víc. Ale Draci si nestěžují, spíš vypadají, že je jim to jedno. Nejsme žádné hvězdičky s nosánky nahoru. Následuje přesun do pardubické hokejové arény, mokré věci rozvěšené po sedačkách, v superligovém utkání porážejí domácí BA Sokoli hosty z Karlových Varů, některé maminky si stihnou i zashopovat.

Z předkola postupují Black Angels, konečně známe našeho dalšího soupeře. Porazili Třebíč 9:2, určitě si na nás věří. Předzápasové rozcvičení bereme vážně, ještě domů nechceme. Navazujeme na dopolední výkony, šestihodinová pauza se na nás nepodepsala. Výhra 6:2, jsme ve čtvrtfinále.

Proti nám opět Náchod, tentokrát Rytíři. Před týdnem jsme s nimi prohráli v semifinále až na nájezdy, dnes nechceme takové drama vůbec připustit. Víme, že mají v týmu minimálně 2 hráče, které není snadné ubránit, a opravdu se proti nám prosazují. Ale i nám to střílí a po celé utkání si udržujeme bezpečný náskok. Naši fanoušci jsou nadšení, výsledek 8:5, budeme tu až do konce.

V semifinále máme Okříšky. Možná nejpřijatelnější soupeř podle jména, ale nenechte se mýlit. U míčku první, rychlá kombinace, prudká střela, v obraně důslední. Prohráváme 1:5. Zklamání je veliké, emoce jsou na pochodu, i nějaká ta slzička ukápne. Dokážeme se vzchopit v souboji o třetí místo? I Karlovy Vary jsou nad naše síly. Výsledek 1:9 vypadá hrozivě. Přijímáme jej s pokorou, chyby u jednotlivců nehledáme. Společně vyhráváme, společně prohráváme.

Vytrváme i na závěrečné předání perníkových medailí třem nejúspěšnějším týmům. Aréna je vylidněná, ale my nemáme potřebu utéct. Tleskáme soupeřům. Pan pořadatel si našeho sportovního chování všimnul. V krabici pro vítěze mu ještě dost perníčků zbylo, a tak ani nás sladká odměna nemine. Vyrovnali jsme výsledek našich starších kamarádů, 4. místo mezi 22 týmy z různých koutů republiky je úspěch.

Díky Fandovi, Ondrovi, Markétě, Amálce, Lucce, Kryštofovi, Matějovi a Jirkovi za skvělý sportovní zážitek, oddaným (a opravdu hlasitým) rodičům za podporu. Jo a 29.9. mlžům začíná liga. U13 hrají v Kuklenách, U12 doma, tak nám přijďte fandit, nebo nám aspoň držte palce.

Iveta a Martin (trenéři)